Oheň je dobrý sluha ale zlý pán...
Historie sboru
Sbor dobrovolných hasičů Bezděkov byl založen v roce 1886. Záznamy, které se nám dochovaly, uvádějí, že zakladateli sboru byli občané: František Hladík, František Vlasák, Alfred Bek, Stanislav Kodým, Václav Volopich, Josef Korbel, Matěj Kulička, Karel Vacek a další. Prvním starostou sboru a jedním z hlavních organizátorů založení byl Václav Kolařík. Hasičský sbor se těšil velké úcty a přízně občanů. Mezi dalšími zakládajícími a čestnými členy byli např. místní velkostatkář František Korb, zdejší farář Ladislav Dušek nebo řídící učitel Jan Mareš.
Technické vybavení
Prvním technickým vybavením bezděkovských dobrovolných hasičů byla ruční čtyřkolová stříkačka pro koňské spřežení s 200 m hadic a 6 m savic, která sloužila až do roku 1938, tedy plných 42 roků. O této technice bohužel nemáme žádné bližší informace ani fotografie.
Období do r. 1938 se vyznačovalo pomalým technickým rozvojem, protože finanční prostředky si sbor opatřoval jedině z vlastní činnosti nebo různých darů a příspěvků občanů.
V roce 1938 byla zakoupena motorová stříkačka od fy. Ing. B. Ebrt, Praha VIII za 26 000,- Kčs a 400 m hadic za 3 000,- Kčs. Obec se zaručila za půjčku. Nová stříkačka byla nutná, neboť při požárech byly s ruční stříkačkou velké těžkosti. Stříkačka sloužila u jednotky až do roku 1953, kdy ji nahradil automobil PRAGA RN AS 16.
Od roku 1951 sloužil jednotce i vojenský automobil HORCH, který se používal k tažení přívěsné stříkačky EBRT. V roce 1953 byl společně s motorovou stříkačkou EBRT nahrazen automobilem PRAGA RN AS 16.
V roce 1953 byla jednotka vybavena novou automobilovou stříkačkou AS 16 Praga RN. Toto vozidlo bylo vybaveno čerpadlem o výkonu 1 600 l/min s kompletní požární výbavou, navijákem na 200 m hadic B a umožňovalo přepravu celého požárního družstva. Na svoji dobu se jednalo o požární automobil moderní konstrukce. Od roku 1965 bylo již toto vozidlo vybaveno mobilní radiostanicí FREMOS, což bylo velkým přínosem a znamenalo to spojení s okresní ohlašovnou požáru i s vozidly profesionálních hasičů. V okrese Klatovy byl bezděkovský sbor jedním ze tří sborů vybavených radiostanicemi. Vozidlo jednotce sloužilo až do roku 1969, dnes patří mezi muzejní exponáty SDH Javor.
V roce 1957 byla jednotka vybavena požární stříkačkou PPS 8.
Od roku 1969 pak byla u jednotky cisternová automobilová stříkačka ASC 16 Praga RN. Vozidlo již mělo nádrž na 1 500 l požární vody, 600 l pěnidla a bylo rovněž vybaveno čerpadlem o výkonu 1 600 l/min a dvěma průtokovými navijáky umožňujícími rychlý požární zásah. V roce 1973 pak bylo toto vozidlo předáno do Švihova.
Od roku 1970 jednotce slouží požární stříkačka PPS 12 s vlekem.
V letech 1973-1975 byla ve výzbroji automobilová cisternová stříkačka Š 706 R ASC 16. Výkon čerpadla byl opět 1 600 l/min, objem nádrže byl 6 000 l, což znamenalo podstatné zvýšení objemu požární vody. Dále bylo vozidlo vybaveno běžným hasičským příslušenstvím, nářadím a radiostanicí.
V této době byl u jednotky také nákladní automobil CZEPEL maďarské výroby upravený pro přepravu družstva, přenosné stříkačky a požárního příslušenství.
Cisternovou stříkačku Š 706 R ASC 16 nahradila v roce 1975 cisternová automobilová stříkačka Š 706 AKV CAS 8. Vozidlo bylo sice vybaveno čerpadlem o výkonu 800 l/min, což odpovídalo jeho původnímu využití, objem nádrže na požární vodu byl však 7 000 l a hasiči byla na vozidlo svépomocí namontována lafetová proudnice. Vozidlo bylo vybaveno požárními žebříky a již modernější mobilní radiostanicí VXV 100. Jednotka vozidlo získala od profesionálních hasičů z Klatov.
Současně s vozidlem byl ve výzbroji dopravní automobil DA 12 na podvozku AVIA, který slouží jednotce dodnes. Vozidlo umožňuje dopravit na místo zásahu kompletní požární družstvo, motorovou stříkačku a nezbytné vybavení pro zásah.
V roce 1991 došlo k obměně techniky a vozidlo Š 706 AKV CAS 8 bylo nahrazeno vozidlem CAS 32 T 138, které společně s DA 12 AVIA užívá jednotka dodnes a díky péči členů patrně ještě dlouho užívat bude. Tato cisternová stříkačka je vybavena 2 lafetovými proudnicemi, čerpadlem o výkonu 3 200 l/min a zásoba vody je 6 600 l. Vozidlo umožňuje provádět hasební zásah vodou i pěnou a bylo získáno bezúplatným převodem od armády.
V roce 1995 si členové jednotky pořídili osvětlovací agregát na 12 V. Ačkoli byl vyroben v roce 1942, plní doposud svoji úlohu, zejména kvůli svépomocí provedených úpravách.
V roce 1997 byly obměněny pracovní stejnokroje a pro každého člena byl pořízen pracovní stejnokroj PS II, hasičská obuv a pracovní rukavice. Za přispění dotace okresního úřadu bylo pořízeno celkem 8 zásahových kabátů od firmy DEVA. V roce 1998 pak byly zakoupeny požární přilby PZ 11 se štítem, které jsou od roku 2006 postupně nahrazovány přilbami GALLET francouzské výroby.
Od roku 1998 má jednotka k dispozici izolační dýchací přístroje SATURN S 5, které umožňují zásah v zakouřeném prostředí.
Od roku 2003 je jednotka vybavena motorovou řetězovou pilou Husqvarna 340, která byla pořízena nákladem cca 14 000,- Kč. Ve stejném roce byl zprovozněn sušák na hadice, na který byl bezplatně od ZČE získán elektrický stožár. Členové sboru svépomocí provedli jeho úpravu a za finanční spoluúčasti obce a HZS Plzeňského kraje byl postaven a slouží rovněž jako stanoviště poplachové sirény.
Od jara roku 2007 je jednotka vybavena cisternovou automobilovou stříkačku CAS 32 T 815. Vozidlo bylo získáno bezúplatným převodem od HZS Plzeňského kraje. Má nádrž na 8 000 l požární vody, 800 l pěnidla a výkon čerpadla je 3 200 l/min. Vozidlo je vybaveno radiostanicí MOTOROLA a z prostředků obce byla pořízena kapesní radiostanice MAXON.
Na konci roku 2013 proběhla obměna dýchací techniky. Zastaralé dýchací přístroje SATURN S 5 nahradily 4 přetlakové dýchací přístroje zn. Dräger.
Radiostanice
Bezděkovská jednotka byla již velmi brzy vybavena radiostanicemi. V roce 1969 se jednalo o radiostanici FREMOS, později radiostanice VXV 100 a ještě později radiostanice VR 21. Od roku 1997 je jednotka napojena na radiový vyrozumívací systém HZS složeného ze základnové radiostanice VR 21, dvou vozových stanic VR 21 a 4 ks pagerů. Jednotka měla k dispozici 4 kapesní radiostanice PR 35.
V roce 2004 byla jednotka z důvodu změny technických předpisů vybavena z finančních zdrojů obce 2 ks vozidlových stanic MOTOROLA a díky dotaci krajského úřadu byly zakoupeny 2 ks kapesní radiostanice MAXON. Později byly pořízeny další vozidlová a kapesní radiostanice k dovybavení vozidla CAS 32 T 815.
V současné době je jednotka napojena na zcela nový systém vyhlašování poplachu pro hasičské jednotky Automatic Message Delivery System (AMDS). Tento systém je schopen informovat členy jednotky o vyhlášení poplachu přes mobilní telefony a umožňuje zpětnou vazbu operačnímu středisku o účasti člena na zásahu.
Spuštění systému předcházela změna způsobu vyhlašování požárů. Od 1.1.2008 jsou požáry naší jednotce vyhlašovány z Krajského operačního a informačního střediska HZS Plzeňského kraje sídlícího v Kaplířově ulici v Plzni, namísto z operačního střediska v Klatovech.
Obecní kronika
Obecní kronika zaznamenává spoustu požárů před i po založení hasičského sboru. Uveďme alespoň některé:
- Roku 1844 dne 23. června večer po sedmé hodině nastal po velice parném dnu prudký vítr, který až po půlnoci přestal. V Bezděkově uhodil blesk v panský ovčín, který zcela vyhořel. Na blízku stojící budova lokalie bezděkovské bývala by shořela. Střecha šindelem krytá počala se již chytati. Rychlou pomocí byla však zachráněna před vyhořením.
- Roku 1888 dne 9. dubna ve 2 hodiny v noci vypukl v Bezděkově požár. Vyhořelo 5 čísel, a to Nejdl čp. 22, Polák čp. 68, Voch čp. 21, Cihlář čp. 40 a Majer čp. 35.
- Dne 11. června 1910 vyhořel podruhé ovčín, zapálen byl bleskem. Také chalupa vedle školy čp. 2, která však více již postavena nebyla. Byla to panská chalupa, v níž bydleli čeledínové zaměstnaní u velkostatku. Po chalupě zbyla pouze studna, která byla zrušena a na místě, kde chalupa tato stávala, zřízena panská zelinářská zahrada.
- V roce 1932 vyhořela stará chalupa čp. 2 ve Vítané patřící p. Alfonsovi Weinfurterovi, která pak znovu postavená vyhořela podruhé dne 11. října 1933.
- Ve čtvrtek dne 14. června 1934 v půl deváté večer vypukl požár ve Fričově mlýně patřícím p. V. Hlaváčovi čp. 25. Rychle se rozšířil a zachvátil starou maštal a kolnu pod jedním krovem. Oheň se přenesl i na chlívce blíže stojící. Dobytek byl ještě včas vyveden. Na půdě maštale byly složeny dva vozy sena. K požáru přijel sbor s místním velitelem a starostou obce p. Václavem Vackem. Dostavily se i sbory okolní – Klatovský s p. Tichým a Korytský, které se však již práce nezúčastnily, neboť oheň byl již zdolán. Bylo štěstím, že požár nevypukl v noci, kdy by dobytek byl ve velkém nebezpečí, že uhoří. Požár povstal nejspíše od krátkého spojení. Z občanstva zejména obětavostí vynikl M. Vítek při zachraňování a vyvádění. Tentýž poskytl přístřeší dvěma prasnicím se selaty. K požáru dostavilo se i mnoho lidí z blízkého okolí i hasičské sbory z Týnce a Janovic. Dobytek byl dodán do čp. 11 ke Stulíkům.
- 27. července 1935 následkem velikého sucha paní Marii Korbelové z čp. 67 chytlo obilí od jiskry z kolem jedoucího vlaku. Oheň se rozšířil i na stojatou pšenici a byl lokalizován a uhašen občanstvem.
- Dne 15. září 1937 dopoledne vyhořela maštal a stodola mlýna p. Baiukého v Poborovicích. Požár vypukl od krátkého spojení od mlátičky při mlácení. Mlátička shořela, sotva zachránili motor, který měli vypůjčený od Vojtěcha Bouberleho, soustružníka z Bezděkova. K požáru se dostavily dva sbory – Klatovský a Bezděkovský.
Hasičské zbrojnice
Když už byla stříkačka, musela se samozřejmě postavit zbrojnice. Bylo dohodnuto, že bude stát v dolejší části Bezděkova. To byla tedy první hasičská zbrojnice v Bezděkově. Budova stojí dodnes a slouží jako sklad Obecního úřadu.
Dalším objektem, který byl hasiči využíván jako hasičská zbrojnice, byla budova v zemědělském dvoře, kterou pro tento účel uvolnil místní lihovar. Dnes již neexistuje, byla zbourána.
V roce 1955 byla dokončena nová hasičská zbrojnice na hřišti, které patřilo tělovýchovné jednotě Sokol. Tuto novou hasičárnu náš sbor postavil svépomocí za podpory tehdejšího MNV. Tento objekt umožňoval stání dvou vozidel a byly v něm i dostatečné prostory pro skladování materiálu a údržbu techniky. Proto byl využíván i obcí k parkování obecního nákladního vozidla. Jistá nadčasovost tohoto objektu jakoby předznamenala i dobu, po kterou bude využíván. Jako hasičská zbrojnice byl objekt využíván až do roku 2007, tedy plných 52 let.
V polovině 90. let 20. století bylo více než zřejmé, že objekt již nedostačuje. Trvalo několik let, než se vedení sboru podařilo přesvědčit zastupitele o naléhavé potřebě nového objektu.
Výsledek úsilí se dostavil a tak v roce 2007 byl uveden do provozu zcela nový objekt hasičské zbrojnice v lokalitě u nádraží. Objekt umožňuje garážování až 3 hasičských vozidel, je vybaven dílnou pro provádění údržby a oprav, skladovými prostory a poprvé ve 111ti leté historii sboru pak mají hasiči k dispozici také důstojnou místnost pro školení a společenská setkání. Tato místnost je také hojně využívána i pro ostatní společenské organizace a potřeby obce.