Zastavení č. 1 - Bezděkov

GPS souřadnice panelu: N: 49,380096° E: 13,228649°

Putování s Christianem Heinrichem Spiessem

Okolí Bezděkova skrývá mnohé zajímavosti, památky i přírodní krásy. Zdejší krajinu si proto už v 18. století zamiloval i hospodářský inspektor bezděkovského panství Christian Heinrich Spiess, který se zapsal do historie spíše jako autor tajemných povídek a románů. Dnes bychom mohli říci, že patřil mezi zakladatele hororu. Inspiraci pro svá díla hledal ve zdejších lesích, ve zříceninách hradů a tvrzí i u mohutných skal bizarních tvarů. Sem rád sám chodíval na dlouhé procházky. Naše naučná stezka Vás na některá z těchto míst zavede, představí Vám různé zajímavosti a postupně i samotného Ch. H. Spiesse. V závěru stezky můžete navštívit i jeho hrob.

Trasa naučné stezky vede po značených turistických stezkách z Bezděkova do Vítané, Struhadla, Tetětic a na Tupadelské skály, odkud se vrací zpět do Bezděkova.

Naučná stezka vznikla ve spolupráci s bavorskou obcí Patersdorf a její realizace byla spolufnancována z Dispozičního fondu, Programu příhraniční spolupráce, Cíl 3 ČR - Svobodný stát Bavorsko 2007 - 2013.

Toulky minulostí Bezděkova

První zmínka o Bezděkovu pochází z roku 1331, i když ves byla založena s největší pravděpodobností už ve 13. století. Nálezy různých předmětů z doby před Kristem však dokládají mnohem starší osídlení této lokality. U obce byly v minulosti nalezeny mohylové hroby. Nejstarší část Bezděkova se skládala jen ze tří selských usedlostí a tří chalup, které stávaly v místě pozdějšího zámeckého statku. Později vznikla i další stavení směrem k vrchu Římku s kostelíkem sv. Anny. Původní vsi se po rozšíření výstavby říkalo Dolejší a nové části Horní Bezděkov. Náves původně neexistovala.Prvním známým držitelem Bezděkova byl počátkem 14. století Elbin z Bezděkova, který držel i okolní vsi Tupadly, Struhadlo a Tetětice. Když zemřel bez dědiců, jeho majetek připadl jako odúmrť králi Janu Lucemburskému, kterýjej už ve zmíněném roce 1331 daroval Petrovi z Rožmberka. Už tehdy ve vsi stávala vodní tvrz. Na konci husitských válek se Bezděkov dostal do rukou Racka Chlévce z Malšína, který přepadal na cestách kupce. V roce 1449 byla proto bezděkovská tvrz dobyta a vypleněna. O 19 let později byla poškozena bavorským vojskem, které vtrhlo do Čech.

Od 16. století Bezděkov drželo postupně několik šlechtických rodů Švihovští z Rýzmberka, Pekové z Římku, Martinicové, Šternberkové a Morzinové. Stará gotická tvrz byla v průběhu 16. století přestavěna na renesanční zámek, který byl později barokně upraven. František hrabě z Morzina nechal v roce 1693 vystavět na vrchu Římek kostelík sv. Anny. V roce 1758 je uváděn jako majitel Bezděkova krajský hejtman hrabě Šebestián František Josef Künigl a po něm jeho syn, Kašpar Heřman. Právě v této době působil v Bezděkově Ch. H. Spiess. O jeho zvláštním propojení s hraběcí rodinou si povíme na dalších naučných tabulích.

V první polovině 19. století se v držbě bezděkovského panství vystřídalo několik majitelů a v roce 1844 ho zakoupil František Korb z Weidenheimu. Ten zcela přestavěl zámek v novogotickém slohu a dal mu dnešní podobu. V té době byl zdejším hospodářským správcem František Jaroslav Čech, otec pozdějšího slavného českého básníka a spisovatele Svatopluka Čecha. František Čech v roce 1848 na Bezděkovsku svolával tábory lidu a vystupoval proti vládě, za což strávil tři týdny ve vězení. Po návratu byl ze služby v Bezděkově propuštěn a uchýlil se se svojí rodinou ke svým rodičům do Peruce. S rokem 1848 byli v Bezděkově spojeni také bratři Leopold a Josef Kodymovi, kteří se aktivně zúčastnili pražského červnového povstání a bojů na barikádách. Stýkali se s českými vlastenci a později na bouřlivé události rádi vzpomínali. Josef Kodym spolupracoval s Karlem Havlíčkem Borovským i Boženou Němcovou. Za své názory byl stíhán a nakonec musel emigrovat.

V obci býval pivovar - původně v panském statku. Teprve počátkem 20. století vznikl nový pivovar na okraji obce při cestě ke Korytům. Jedná se o rozsáhlou stavbu, které se zachovala do současnosti. U obce bývaly tři mlýny a několik rybníků. V roce 1899 začali Bezděkovští stavět rozlehlý kostel sv. Václava, který od té doby dominuje obci. Na den sv. Václava roku 1901 byl kostel vysvěcen biskupem Martinem Říhou z Českých Budějovic. Kostel byl postaven tak, aby pojal až 700 věřících.

Po druhé světové válce byl bezděkovský velkostatek příslušníkům rodu Korbů z Weidenheimu znárodněn. Byl pak řízen národní správou a později částečně rozparcelován.

 

Text a grafická úprava naučné stezky: Bc. Martin Kříž, 2012; zdroj: ŠumavaNet.cz